Astronomie se stává Äím dál populárnÄ›jším koníÄkem. A není divu, vesmír fascinuje lidstvo odjakživa. A s dneÅ¡ními teleskopy jej můžeme prozkoumat do takové hloubky, o jaké se dříve lidem ani nesnilo.

 

Samozřejmě je rozdíl mezi těmi běžně prodávanými pro domácí použití a těmi, které najdeme například v observatořích. Ty první samozřejmě nikdy nedosáhnou takové ostrosti ani přiblížení, i když je s jejich pomocí možné pozorovat například prstence u Saturnu.

 

 

Není vÅ¡ak asi nutné říkat, že ty profesionální toho dovedou vidÄ›t mnohem víc. AvÅ¡ak aÅ¥ už jsou sebesilnÄ›jší, stále se nedovedou vyrovnat tÄ›m, které jsou umístÄ›ny na oběžné dráze. V souÄasné dobÄ› jsou zde v provozu dva, a oba pÅ™ináší skuteÄnÄ› úžasné fotografie.

 

Je vÅ¡ak otázkou, proÄ nemůžeme stejné obrázky získat i ze ZemÄ›. Koneckonců by to bylo podstatnÄ› levnÄ›jší, než umisÅ¥ovat teleskop na oběžnou dráhu. Jsou zde pro to vÅ¡ak dva velmi dobré důvody, které nám ukazují, že je to skuteÄnÄ› nezbytné.

 

 

Tím prvním je atmosféra. Ta pÅ™irozenÄ› mÄ›ní pÅ™icházející záření, a tím pádem i ponÄ›kud rozostÅ™uje fotografie. To je problém zejména ve chvíli, kdy chceme zkoumat tepelné spektrum Äi Äervený posun, který je důležitý pro stanovení vzdálenosti jednotlivých vesmírných objektů.

 

Dalším problémem je svÄ›telné zneÄiÅ¡tÄ›ní. S tím se astronomové setkávají i na místech, kde bychom to neÄekali. JistÄ›, je to důvod, proÄ jsou observatoÅ™e obvykle umisÅ¥ovány vysoko na kopec a dál od mÄ›st, ani to jej vÅ¡ak nedokáže vyruÅ¡it vÅ¡echno. A lze si pÅ™edstavit, jak to ovlivní výsledné fotky.

 

Na oběžné dráze takové problémy nejsou, a proto mohou teleskopy umístÄ›né zde zachytit vesmír skuteÄnÄ› takový, jaký je, a následnÄ› fotky poslat zpÄ›t na zem. To ostatnÄ› pÅ™ispÄ›lo k objevu mnoha vesmírných tÄ›les, o kterých jsme doposud nemÄ›li ani tuÅ¡ení. A je velmi pravdÄ›podobné, že s rozvojem technologií budou tyto objevy i nadále pokraÄovat.